THE CURE - Songs Of A Lost World
Návrat po šestnácti letech. Navíc víceméně autorská deska Roberta Smitha. Navazují na nejlepší kousky své diskografie a současně se zbytečně neopakují. Poslouchám to poslední dva týdny a moje dojmy stále rostou.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Near Death Experience. Zkušenost blízká smrti. Jen si to vyslovte – zní to hezky, že ano? Jaképak asi může být album s podobně přitažlivým názvem? Očekáváte-li pach hniloby, odvrácenou tvář bytí a temnotu na entou, pak jste na to kápli. SPEKTR jsou dalšími z těch, kdož se dostali na pomyslný post black metalový piedestal – tedy mezi úspěšná seskupení, jejichž černý kov je mnohdy prolnut s výraznými ambientními a industriálními plochami. Francouzská dvojice Kl.K a Hth se však na rozdíl od některých (nyní již docela profláknutých) kolegů noří do této hudební propasti až nezvykle hluboko. Oproti starým známým THE AXIS OF PERDITION či BLUT AUS NORD využívají SPEKTR temně ambientních prvků opravdu nezřízeně a navíc jsou evidentně inspirováni i první black metalovou vlnou. Kromě toho si tento projekt zachovává docela nezvyklou auru tajemna – dá se o něm zjistit naprosté minimum informací (resp. žádné), v čemž docela konkuruje i mlžícím VELVET CACOON.
Na ploše lehce přesahující tři čtvrtě hodiny se pravidelně prostřídávají chladně apokalyptické kytarové výlevy s temně industriálními, ambientními plivanci a společně tak vytvářejí jakýsi neprostupný chuchvalec; bludiště, v němž jste i za použití Ariadniny nitě ztraceni. Buď se budete řídit vlastní intuicí a trefíte ten správný směr, nebo bídně zahynete. Pakliže se vám podaří nějakým způsobem vymotat ven, čeká na vás sladká odměna – zjistíte, o čem že to vlastně SPEKTR jsou a jako bonus si odnesete nadprůměrný posluchačský zážitek.
Co znělo na předchozí desce ještě jako neškodná dětská hra, je nyní zveličeno natolik, že se nejeden odvážlivec rozklepe strachy. K tomu, aby vyděsila i vás, využívá kapela mnoha různých prvků; momentů, které se namátkou vynořují a objevují na každém z rozcestí (abych si ještě vypomohl metaforou labyrintu). Tu na nás vyskočí podivně skřehotající jedinec, v dáli slyšíme bolestné sténání a v zádech intuitivně cítíme psychopatický pošklebek. Z druhé strany se pak líně sunou bzučící kytary, které čas od času dokonce vyloudí i nějaký ten riff, následovaný podivným šuměním a nepřirozeně se třesoucí rytmikou.
SPEKTRu se podařilo vytvořit kvalitní nahrávku s opravdu zajímavou atmosférou, přesto ji však musím považovat za poněkud schizofrenní (i když předpokládám, že o to taky dvojici Francouzů šlo). Je to jedna z těch desek, na které skutečně MUSÍTE mít náladu a tu já nemám zase až tak často, jak bych chtěl a měl mít (nemusím, doufám, příliš zmiňovat skutečnost, že doporučená doba pro poslech je v pozdních nočních hodinách, ve sluchátkách a potmě). Kromě toho jsou SPEKTR v určité nevýhodě – svým způsobem čerpají z toho, co vytvořili jejich kolegové před nimi, a i když zacházejí v určitých věcech do většího extrému, budou s nimi chtě nechtě srovnáváni. Jedno je však zcela jisté – máte-li chuť na trochu zla, je tato placka rozhodně jednou z doporučeníhodných.
SPEKTR jsou dalšími z těch, kdož se dostali na pomyslný post black metalový piedestal. Na rozdíl od známých žánrových kolegů využívá dvojice Francouzů temně ambientních prvků opravdu nezřízeně a navíc je evidentně inspirována i první black metalovou vlnou. Co znělo na předchozí desce ještě jako neškodná dětská hra, je nyní zveličeno natolik, že se nejeden odvážlivec rozklepe strachy…
7,5 / 10
1. The Violent Stink Of Twitching Terror
2. Astral Descent
3. Climax
4. Phantom Reality
5. Visualization
6. Whatever The Case May Be
7. Disturbing Signal
8. Unio Mystica
9. His Mind Ravaged, His Memory Shattered
Cypher (2013)
Mescalyne (EP) (2007)
Near Death Experience (2006)
Et Fugit Intera Fugit Irreparabile Tempus (2004)
Vydáno: 2006
Vydavatel: Candlelight Records
Stopáž: 47:16
Francie má v širší black metalové špičce dalšího silného zástupce. Zatímco BLUT AUS NORD na své novince ještě výrazněji vybočili z těch mantinelů moderního black metalu, SPEKTR v nich zatím zůstávají. Používají podobných osvěžujících prostředků, ale v menší míře, což nehodnotím jako negativum. Co se týče kvality provedení, tak je nutno chválit – má to sílu a to je hlavní.
-bez slovního hodnocení-
Návrat po šestnácti letech. Navíc víceméně autorská deska Roberta Smitha. Navazují na nejlepší kousky své diskografie a současně se zbytečně neopakují. Poslouchám to poslední dva týdny a moje dojmy stále rostou.
Bilanční a v rámci možností i moderní album zároveň. Typičtí BODY COUNT místy výrazně oživení působením hostů. Album sotva překvapí něčím neotřelým, ale dá se mu odolávat jen do prvního výkřiku "madafaká". Pak už je to zase všechno zpátky v 90's.
Faust a spol. tentokrát více přitlačili na pilu a natočili o poznání méně přátelskou desku. Více black metalu a méně zjemňujících prvků. I tak je materiál pěkně diversifikovaný, jen je méně přístupný a chybí mu ona zpěvnost, vzletnost a naléhavost.
Čistý death/doom. Špinavý, jeskynním marastem až po krk nasáklý. Ale také spíše jednoduchý, držící se jako klíště žánrových standardů bez nejmenší ochoty alespoň základně experimentovat. Co mu však nechybí, je tolik potřebná neotesanost a hrubozrnnost.
Nejvíce přístupná deska GAEREA. Portugalci sice stále preferují rychlá tempa, ale materiál zároveň různě zahlazují, kudrnatí a zjemňují. A vesele do něj integrují jeden post-metalový prvek za druhým. Black metal pro masy, nicméně velmi pěkně složený.
(Raw) blackmetalový projekt z pokojíčku se vším všudy. Tentokrát za materiálem stojí osoba pohlaví něžného. Slyším za tím trochu SATANIC WARMASTER, SARGEIST, ORDER OF NOSFERAT a nebo také WINTER LANTERN. Jednoduchá, leč dobře poslouchatelná deska.
Debutové album hardcore kapely, která je složena ze členů ve svém žánru vyhlášených švédských skupin OUTLAST a VICTIMS. Dvacet minut nekompromisního nátěru brousícího až do oblasti crustu.